Když je venku škaredě, zabaví děti na chodbě i pár věcí
본문
Papír formátu 93 je obdélník o rozměrech přibližně 9 × 13 cm. Vznikl jako zbytkový formát při dělení archů A4 a dodnes se používá na poznámky, záložky nebo malé letáky. Jenže většina lidí ho vezme do ruky, chvíli na něj kouká a odloží. Ne že by byl složitý. Jen se zdá, že nemá smysl. Přitom stačí změnit přístup a do minuty je z něj užitečná věc.
Návrat z lesa nemusí skončit jen vyluštěním šišek do koše. Sbírejte s dětmi to, co vydrží manipulaci a není jedovaté: šišky, žaludy, kaštany, suché listy, mech, tenké větvičky, kamínky, březovou kůru. Vyhněte se bobulím, které neznáte, a všemu, co je lepivé nebo pichlavé. Doma materiál proberte, omyjte jen to, co je špinavé, a nechte přes noc proschnout na novinách. Vlhké přírodniny plesniví a lepidlo na nich nedrží.
Na konci dne si zapište, co fungovalo a co ne. Počet dětí na dospělého se nedá naučit z tabulky – vychází ze zkušenosti a z ochoty přizpůsobit program realitě. Pokud budete tyto zásady dodržovat, snížíte riziko na minimum a budete mít jistotu, že máte situaci pod kontrolou.
Prvním krokem je vymezit bezpečný úsek. Použijte barevnou lepicí pásku a na podlaze vyznačte start a cíl. Vzdálenost stačí tři až čtyři metry. Děti pak mohou závodit v chůzi pozpátku, ve skákání po jedné noze nebo v přenášení míčku na lžíci. U mladších dětí počítejte s tím, že budou chtít pásku strhávat. Přilepte ji pořádně a vysvětlete, že se jedná o trať.
Třetí hrou je „mrazík se záchranou". Kdo je chycen, zůstane stát s rozpaženýma rukama. Osvobodit ho může jen dvojice, která se chytne za ruce a proleze mu pod pažemi. Tím vzniká tlak na domluvu: jedno dítě samo nikoho nevysvobodí. Pozor na počet pronásledovatelů. Ve skupině do dvanácti dětí stačí jeden, jinak se hra zvrhne v paniku a děti přestanou vnímat prostor kolem sebe.
Nakonec myslete na úklid. Nechte děti, ať samy srovnají pásku a vrátí hračky na místo. Není to trest, ale součást hry. Malý byt a úzká chodba nemusí být překážkou. Stačí pár metrů, trocha fantazie a jasná pravidla. Když se do hry zapojí i dospělý, děti vydrží mnohem déle a odnesou si zážitek, že i malý prostor může být velké hřiště.
Chodba v malém bytě bývá tmavá, úzká a přeplněná botníky. Právě proto se hodí jako místo, kde se dá hrát něco, co jinde překáží. Děti potřebují prostor, kde mohou běhat tam a zpět, aniž by bouraly nábytek. Chodba je ideální pro hry, které vyžadují jen krátkou dráhu. Než začnete, ukliďte boty a odložte věci, o které by dítě mohlo zakopnout.
Základní hra pro dva až čtyři hráče se jmenuje „tichá stopa". Jeden stojí na začátku chodby, ostatní na konci. Hráč na začátku pomalu našlapuje dopředu a snaží se dostat co nejblíž k protějšímu konci, aniž by se kdokoli pohnul. Kdo stojí na konci, sleduje jeho chodidla a tleskne, když uslyší šouravý krok. Ten, kdo šel, se vrací na start. Cílem není vyhrát, ale udržet rovnováhu a přesně odhadnout vzdálenost ke zdi nebo k futru. When you have virtually any issues about in which as well as tips on how to employ Http://bookmarkingcentrals.com/user/darlatbr9226/history/, you are able to email us from the page. Počítejte kroky nahlas.
Nezapomeňte ani na přestávky a přesuny mezi aktivitami. Právě tam se poměr nejčastěji rozpadá. Určete jednoho dospělého, který jde vždy první a kontroluje cestu, a jednoho, který jde poslední a nikoho nenechává za sebou. Zbytek dospělých se pohybuje uvnitř skupiny. Pokud máte k dispozici jen jednoho dospělého na příliš mnoho dětí, je lepší aktivitu zrušit nebo rozdělit na dvě části. Žádné dítě by nemělo zůstat bez dohledu jen proto, že se „nic nestalo".
Typická chyba je psát na 93papír perem, které hodně barví. Papír bývá tenký a inkoust prosakuje na druhou stranu. Pak je text nečitelný a papír se zkroutí. Použijte obyčejnou tužku nebo tenký fix. Pokud potřebujete trvalý záznam, napište text na jednu stranu a druhou nechte prázdnou. Na druhou stranu pak můžete přilepit dalším kouskem pásky, aniž by se text rozmazal.
Praktické pravidlo zní: počet dospělých se neurčuje podle celkového počtu dětí, ale podle nejrizikovější činnosti během dne. Když jdete na přesun, počítejte s jedním dospělým na začátku, jednoho uprostřed a jednoho na konci. Tím se efektivní poměr zhorší, ale bezpečnost se výrazně zlepší. Pokud máte málo dospělých, zkraťte trasu, zvolte jednodušší activity nebo přesuňte akci na bezpečnější místo.
Na chodbě se také dá hrát na schovávanou s předměty. Vezměte pět malých hraček a schovejte je tak, aby byly vidět jen zčásti. Dítě je hledá a nahlas počítá, kolik jich našlo. Potom si role vyměníte. Pozor na to, abyste hračky neschovávali barvy stěn do obýváku bot nebo za radiátor, odkud se špatně dostávají. Typická chyba je příliš mnoho předmětů. Tři až pět stačí, jinak se dítě přestane soustředit.
