온라인문의

Typickou chybou je kupovat boty jen podle značky nebo vzhledu. Každý má jiný tvar nohy, a to, co vyhovuje kamarádovi, nemusí vyhovovat vám. Vždy si boty pořádně projděte po prodejně, a pokud je to možné, vyzkoušejte je na nakloněné rovině. Zvažte i roční období – letní boty jsou prodyšnější, zimní zase zateplené. Když si ujasníte, kde a jak budete boty používat, vybírejte s rozvahou. Dobrý výběr vám ušetří nejen peníze, ale hlavně zdraví.

Vysoké pohorky versus nízké boty: kdy kotník opravdu potřebuje oporu Pokud plánujete túry v kamenitém terénu, osvětlení v obýváku horách nebo s těžkým batohem, sáhněte po vyšších botách s tuhou podrážkou a zpevněným kotníkem. Vysoký střih fixuje hlezno a snižuje riziko výronu. Tuhá podrážka zase chrání chodidlo před ostrými hranami kamenů. Vybírejte boty s hlubokým vzorkem, který zajistí přilnavost na mokrých skalách a suti. Vyšší hmotnost je daň za stabilitu – na běžnou procházku po rovině by vás ale taková obuv zbytečně unavovala.

Typickou chybou je přeceňování vlastní fyzické kondice a podceňování večerního chladu. I v létě klesá teplota po setmění rychle. Pokud nemáte čelovku, neztrácejte síly chozením potmě. Najděte suché místo pod převisem nebo u padlého kmene, natrhejte chrastí a připravte si oheň – kouř i světlo jsou vidět z dálky a zahřejí vás. Rozdělání ohně je bezpečnější než pokračovat v cestě, při které si můžete podvrtnout kotník nebo spadnout do rokle.

Nejprve si sedněte nebo opřete o strom a zkuste si vzpomenout, kudy jste šli. Načrtněte si v hlavě nebo klackem do hlíny poslední úsek cesty. Všímejte si detailů: kde jste odbočili, co jste míjeli, jak dlouho jste šli. Pokud máte mobil s mapou, podívejte se na něj, ale nezačínejte hned chodit podle šipky. Často se vyplatí vrátit se na poslední jasný bod – křižovatku, potok nebo výrazný strom. If you adored this article and you simply would like to receive more info pertaining to rady pro rekonstrukci please visit our site. Cesta zpět po vlastních stopách je obvykle jistější než zkratka neznámým terénem.

Nejhorší, co můžete udělat, je zpanikařit a začít běhat. Panika zhoršuje úsudek a vede k neuváženým rozhodnutím. Místo toho si řekněte, že bloudění je nepříjemné, ale ne život ohrožující, pokud dodržíte pár pravidel. Zůstaňte na místě, pokud už nevíte, kudy dál, a šetřete energii. Čím dřív se zastavíte a začnete systematicky hledat cestu, tím větší šanci máte, že se z lesa dostanete ještě za světla. A pamatujte – les není nepřítel, jen prostředí, ve kterém je potřeba myslet jinak než na rady pro rekonstrukcišlapané cestě.

Když si poprvé pořizujete turistický batoh, nevybírejte podle barvy nebo podle toho, co má kamarád. Základem je objem, který odpovídá délce plánovaných výletů. Na jednodenní túry stačí batoh okolo dvaceti litrů, na přechod hor s přespáním se poohlédněte po třiceti až padesáti litrech. Pokud plánujete jen víkendové výlety s lehkým spacákem, zůstaňte u menšího objemu. Velký batoh svádí k přebalování a tahání zbytečností, které vás na trase jen unaví.

Klíčový trik spočívá v tom, že hledáte trasy, které vedou po vrstevnicích, ne do kopce. Na vrstevnicové mapě si osvětlení v obývákušimněte, že cesty sledující vrstevnici jsou často polní nebo lesní, zatímco ty kolmé bývají vyasfaltované kvůli sjezdovkám nebo lesní technice. Když plánujete okruh, záměrně se vyhněte spojnicím mezi obcemi – ty jsou téměř vždy zpevněné. Místo toho využijte pěšiny, které vedou podél potoků, skal nebo starých hranic pozemků. Tyto cesty vznikaly před érou asfaltu a dodnes se po nich dá projít.

Správný směr? Nechte se vést terénem, ne pocitem Pocit, že „tudy to musí být", je v lese nespolehlivý. Lidský mozek má tendenci zatáčet do kruhu, zejména když se bojí. Místo intuice použijte pozorovatelné vodítka. Slunce vychází na východě a zapadá na západě, ale v hustém lese ho nevidíte, dokud nenajdete mýtinu. Mech na stromech není spolehlivý signál, ale směr stékání vody po svazích ano. Pokud najdete potok, sledujte jeho tok – dřív nebo později narazíte na most, cestu nebo lidské obydlí. Při pohybu z kopce se držte údolí, ne hřebenů, tam je větší šance narazit na civilizaci.

Pro suché a rovné cesty, jako jsou šotolinové lesní cesty nebo mírné pahorkatiny, stačí lehká treková obuv s nízkým střihem. Tyto boty mají flexibilní podrážku, která umožňuje přirozený pohyb nohy, a jsou dobré na delší túry, kde nenesete těžký batoh. Hlavní výhodou je nízká hmotnost a prodyšnost. Pozor ale na to, že nízké boty neposkytnou oporu kotníku – na nerovném terénu s kameny nebo kořeny se snadno podvrtnete.

Než si koupíte nové boty na túry, zamyslete se nad tím, po jakém povrchu budete chodit nejčastěji. To je důležitější než barva nebo design. Jiné boty potřebujete na zpevněné lesní cesty, jiné na ostré skály a jiné do bláta. Pokud si vyberete špatně, poznáte to hned po pár kilometrech – puchýře, klouzání nebo bolest kotníků jsou typickými následky.