온라인문의

Mimochodem, při výběru materiálu hraje roli i estetika a údržba. Pokud máte doma malé dítě nebo psa, který rád leze na gauč s mokrými packami, sáhněte po praktické látce, která se snadno čistí. Velurové čalounění vypadá luxusně, na omak je hebké jako kočičí srst, ale pokud nemáte odnímatelný potah, každá skvrna bude bolet oči. Já osobně dávám přednost čalounění z mikrovlákna nebo speciální technické tkanině, která odolá kávě i červenému vínu. A právě tady se ukazuje, že chytrá domácnost není jen o technice, ale i o promyšlené volbě materiálu, který vám ušetří hodiny úkl


A právě o víkendových návštěvách jsem narazil na skutečnou výzvu. Moje přítelkyně má sestru s dvěma dětmi a oni rádi tráví víkendy u nás v Praze. Byt má jen jednu ložnici, takže hosté vždycky končili na rozkládacím gauči, který měl dvoucentimetrovou molitanovou vrstvu a ráno z něj všichni vstávali s křivými zády. Tehdy jsem pochopil, že garden design není jen o rostlinách - je to o celkové atmosféře domova, a ta stojí na pohodlí každého, kdo do něj vstoupí. Po pěti návštěvách, kdy naše sestřenice spala na zemi ve spacáku, jsem investoval do kvalitnější pohovky. Rozdíl byl okamžitý: přestali jsme mít pocit, že bydlíme jen pro s


Materiály hrají v úzkém prostoru zásadní roli. Lesklé povrchy odrážejí světlo a opticky místnost zvětšují. Matné povrchy zase dodávají útulnost. Naše obývací stěna je kombinace otevřených polic z dubového dřeva a lakovaných skříněk v barvě slonové kosti. Žádná masivní dubová deska přes celou šířku, to by místnost ještě víc zúžilo. Místo toho jsme zvolili úzké regály sahající až ke stropu. V řadovém domě musíte využívat výšku. Nahoře mámě dekorace, dole dětské knihy a košíky na hračky. A hlavně jsem se nebála sáhnout po textiliích, které vydrží. Na sedací část pohovky jsme dali látku s vysokou odolností proti oděru, ale na opěradlech a na polštářích je sametové čalounění. Ten dotek hebkosti je přesně to, co dělá domov domovem, i když je místnost dlouhájenom pět met


Když jsme se před lety nastěhovali do řadového domu v pražských Vršovicích, první týden jsem strávila v permanentním šoku z toho, jak málo místa vlastně máme. Ne, nebyl to ten typický prostorový luxus, který vidíte na instagramových feedech. Měli jsme tři patra, ale každé bylo široké jenom šest metrů. A do toho přibyla dcera, pes a hromada věcí, které si prostě žádaly své místo. Řešení townhouse interior designu není o tom cpát do místnosti co nejvíc nábytku, ale o promyšlené vertikální strategii. U nás to začalo u obývacího pokoje, který musel fungovat jako herna, jídelna i ložnice pro návštěvy. Žádná místnost nemůže být mrtvá. Každý centimetr musí mít svůj účel, jinak vás ten dům sem


První kámen úrazu přišel s noclehy. Když přijeli přátelé z Brna, potřebovali jsme jim nabídnout alespoň základní komfort. Klasická rozkládací pohovka s pěnovou matrací o tloušťce pěti centimetrů? To by mi přišlo jako trest. Sáhli jsme po variantě, která se ukázala jako zlomová. Pořídili jsme kvalitní sofa bed s pevným slátaným roštem a matrací z paměťové pěny o výšce 16 cm. Když je pohovka složená, zabírá místo běžné sedačky, a když ji roztáhnete, vznikne regulérní postel. Nikdo nepozná, že spí na něčem, co přes den slouží k sezení. Tenhle kousek zachránil naše přátelské vztahy. Už nemusíme nikoho ukládat na nafukovací karimatku v předsíni. Jenom pozor na rozměry. U nás se vešla jenom varianta 140 cm široká, ale stačí


Další překážkou je nedostatek skříní. V loftu nemáte chodby ani vestavěné zdi, kam zimní bundy a ložní prádlo. Vše je na očích. Musela jsem vymyslet, kam uložit deky a prostěradla, která by jinak ležela na židlích. Při stavbě postele s úložným prostorem jsem zvolila kovový rám, který ladí s průmyslovými trubkami na stropě. Pod matrací jsou hluboké šuplíky, kam se vejde celá sezónní výbava. Aby to nebylo obyčejné, dala jsem na postel matraci s výškou 22 cm a složeným jádrem z pružin a paměťové pěny, která nepropouští chlad od betonové podl


Samozřejmě, ne každý rozkládací gauč je stejný. Narazil jsem na modely, kde se spací plocha skládá ze tří dílů, mezi kterými vám v noci projíždí ruka. To je noční můra. Hledejte proto výhradně kousky s jednolitou plochou, ideálně s integrovanou pěnovou matrací o tloušťce aspoň dvanáct centimetrů. A pokud máte možnost, vyzkoušejte si lehnout přímo v showroomu. Nikdo se na vás nebude dívat divně. Lepší udělat ze sebe blázna na pět minut než pak pět let nadávat. A pozor na click-clack mechanismus – některé levnější verze se po roce přestanou zamykat a pak máte gauč, který se sám skládá, když na něj posadíte vnouč