온라인문의

Moje první chyba byla, když jsem před pěti lety natřela celý obývák studenou šedou. Všude se psalo, že šedá je neutrální a nadčasová. Jenže v kombinaci s laminátovou podlahou a šedým křeslem to vypadalo jako čekárna u zubaře. Navíc naše rozkládací pohovka po rozložení zabrala skoro celý pokoj a na stěnách nebylo nic, co by ten dojem zlomilo. Když jsem pak na jaře barvu přemalovávala na sytý okrový odstín, najednou se i dvacet let starý nábytek z IKEA tvářil, jako by patřil do katalogu. A přesně tohle je síla správně zvolené stěny. Nemusíte kupovat novou sedačku, stačí jedna plechovka barvy. Vyplatí se sáhnout po tónovaných barvách, které mají v sobě špetku hnědé nebo šedé. Ty nejlépe ladí s dřevem, s kovem i s textili


Poslední rada z praxe se týká geometrie. Pokud máte v obýváku menší rozkládací gauč s click-clack mechanismus, podívejte se, jak se sedák sklápí. Někdy mechanismus vyžaduje odsunutí gauče od stěny o 15 cm. To je zásadní pro tapetu. V místě kontaktu vzniká opotřebení. Já jsem preventivně nalepila na tu část zdi za opěradlem plastovou ochranou fólii, než jsem tapetovala. Ona chránila tapetu před oděrkem. Teď to vypadá, že je stěna čistě bílá, ale pod fólií se schovává tapeta. Kdybych to neudělala, za rok by byla odřená. Takhle stačí fólii vyměnit a interiér zůstává svěží. Tapeta v interiéru tak není jen dekorace, ale strategický nástroj pro bydlení na malém organizace prostoru. A když k tomu přidáte kvalitní spací matraci, slatted frame a funkční úložný prostor, získáte domov, který vás nezklame ani po páté návštěvě přes


Zelené rostliny v japonsko-skandinávském interiéru nejsou dekorace, ale architektonický prvek. V rohu mám fíkus benjamín, který dosahuje až ke stropu, a na poličce nad stolem kaskádovitě visí potos. Důležité je, aby květináče ladily s paletou: používám hliněné neglazované nádoby a jednoduché bílé keramické misky. Žádné plastové obaly, žádné výrazné vzory. Každá rostlina je pečlivě vybraná podle světelných podmínek, aby neumřela za dva týdny. Když k tomu přidáte pár kousků textilu jako lněný přehoz na sedačku a bavlněné polštáře v přírodních tónech, máte rázem domov, který působí jako klidná oáza uprostřed ruchu mě


Když se řekne living room design, většina lidí si představí vzdušné loftové prostory z časopisů. Jenže realita je často úplně jiná. Mě osobně nejvíc potrápil byt o padesáti metrech čtverečních, kde obývák sloužil zároveň jako ložnice pro dva dospělé a kolbiště pro dvě děti. Každý centimetr podlahy musel nést dvojí funkci, a přitom vypadat, jako by tu bylo místa dost. Tehdy jsem pochopila, že skutečné kouzlo nespočívá v drahých kusech nábytku, ale v chytrých řešeních, která se přizpůsobí vašemu rytmu. V tomhle článku se podívám na konkrétní prvky, které dokážou proměnit i stísněný prostor v místo, kde se chce žít, i přijímat ho


Často se mě přátelé ptají, jak to dělám, že mám v garsonce místo pro všechny. Odpověď je jednoduchá - každý centimetr musí mít svůj důvod. Pod oknem mám úzkou lavici s odkládací plochou, která slouží jako další sedadlo, když je návštěv hodně. Nad ní visí zrcadlo, které odráží světlo a místnost opticky zdvojnásobuje. Kuchyňský stůl mám skládací, po obědě ho zvednu ke zdi a vznikne místo na cvičení nebo na rozložení pohovky. A věšáky nepodceňujte - místo klasické skříně mám otevřenou tyč na šaty, která zabírá minimum místa a zároveň slouží jako dekorace. Kabáty a bundy jsou hezky srovnané podle barev a byt působí vzduš


Pokud máte opravdu málo místa, zvažte variantu, kde je úložný prostor přímo v sedačce. Bed with storage uvnitř rámuje celý koncept. Představte si, že pod sedákem je hluboká zásuvka na povlečení, deky a polštáře. V mém starém bytě to znamenalo konec věčného hledání místa pro zimní přikrývky. Jedna moje klientka si dokonce nechala vyrobit na míru pohovku, kde se pod každým sedákem skrývala bedna na sezónní boty. Jen dejte pozor na výšku úložného prostoru. Pokud je pod sedákem jen deset centimetrů, nevejde se tam ani jeden polštář. Ideální je alespoň dvacet pět centimetrů hloubky, aby se daly uklidit i dvě sady povlečení včetně přeh


A pokud máte fakt málo místa, klik-klik mechanismus je váš nejlepší kamarád. Tento typ pohovky má opěrák, který se překlopí do roviny, a najednou máte lůžko. Žádné vyndávání dílů, žádné hledání polštářů. Funguje to jako kouzlo. Můj kousek je potažený béžovou hebkou látkou, která ladí s bílými stěnami. Líbí se mi, že přes den vypadá jako normální sedačka a nikdo nepozná, že se v noci mění v postel. Jediný háček je, že klik-klik mechanismus vyžaduje přesné dotažení šroubů při montáži. Když jsem to podcenila, po půl roce začal drhnout. Stálo mě to hodinu práce s imbusovým klíčem a pár kleteb, ale od té doby funguje bezchybně. Studio apartment design potřebuje detaily, na které se nesmí zapomí